Průvodce opravou krabičky na přepínání blinkrů u motorky Honda Transalp - řešení jednoho z problémů se špatně fungujícími blinkry
Po asi roce ježdění na mém starším Transalpu (Honda Transalp 650, r.v. 2001, takže cca 12 let starý stroj) jsem začal mít trochu problém s blinkry. Výrazná byla především závislost funkčnosti na počasí. Když bylo hezky teplo, fungovalo vše tak, jak má. Když byla teplota nižší, byly blinkry méně ochotné. Problémy se projevovaly zejména tak, že po přepnutí páčky se chvíli nic nedělo, pak se blinkr najednou rozblikal s hodně vysokou frekvencí, aby po chvíli začal blikat normálně. Čím byla teplota nižší, tím byla prodleva mezi přepnutím páčky a zablikáním delší. A když byla teplota pod 10 °C, tak přestal blikat úplně. Párkrát jsem to zkoušel prostříknout kontaktolem, ale to buď nepomohlo vůbec nebo jen na velmi krátkou chvíli. Protože mě polofunkční blinkry trochu vyrušovaly a znervózňovaly při jízdě, začal jsem se shánět po nějakém řešení.
Nejdříve jsem začal hledat na netu informace a otravovat všechny své známé, o kterých jsem si myslel, že by mohli mít nějakou inspirativní myšlenku. Nejreálněji vypadající byly asi úvahy mých kamarádů, kteří rozumí elektrice a předpokládali, že problém by mohl být buď někde v poškozeném vedení, zoxidovaných kontaktech, přerušovači (či jak se to jmenuje) ... a nebo někde jinde v elektrice. Nicméně to vše byly opravy, do kterých se na mé motorce pustit nikdo nechtěl a sám si do elektriky netroufám. Již jsem si domluvil návštěvu servisu, když jsem někde na fóru Motorkáři.cz našel zapadlý příspěvek, který tuto vadu popisoval jako standardní problém Hondy obecně a vinu dával rozteklé a zatuhlé vazelíně v přepínací krabičce na řidítkách. Rozhodl jsem se tedy, že se na krabičku ještě trochu podívám.
Popis problému a řešení
I když všechny předchozí úvahy o chybě někde v elektrice mohou obecně také být příčinou problémů, nakonec se ukázalo, že v tomto případě je na vině skutečně přepínací krabička na řidítkách.
Obr.1 - Přepínací krabička na levé části řidítek.
Ta je uvnitř navržená takovým trochu zvláštním způsobem (tedy alespoň pro mě). Obsahuje pár plastových a kovových dílků, které se o sebe vzájemně třou a aby to vše fungovalo tak, jak má, a nezadrhávalo se to, tak jsou jednotlivé třecí plochy podmazané vazelínou. Problém je v tom, že vazelína po letech trochu ztrácí své vlastnosti a pak dojde k tomu, že se vazelína při vyšších teplotách rozteče po celé krabičce a při nižších naopak totálně zatuhne. To má dva následky:
- Mechanické části nefungují tak, jak mají (zalepené pružinky nepruží, páčky uvízlé ve vazelíně se nevracejí na svá místa apod.).
- Zalepí se vlastní elektrické kontakty, takže se zvýší přechodové odpory a vodiče nevedou tak, jak mají.
Řešení je principálně jednoduché - celou krabičku rozebrat, vyčistit, namazat a znovu složit. Celou proceduru doporučuji provázet detailní fotodokumentací, což sice zdržuje (především pokud si nechcete zasvinit foťák od zavazelínovaných rukou), ale na druhou stranu, především část "znovu složit" se tak může podstatně zjednodušit.
Za nepřesnosti v popisu, názvosloví nebo funkčnosti jednotlivých komponent se předem omlouvám.
Postup a fotodokumentace
Krabičku přepínače tvoří 2 části spojené asi 3 nebo 4 šrouby, které dohromady tvoří objímku kolem trubky řidítka. Po uvolnění šroubů lze celou krabičku z řidítka sundat - nejde to sice úplně lehce, protože tam trochu překáží vedení kabelů a další díly na řidítku, ale při troše snahy a trpělivosti se to dá zvládnout, aniž by se cokoliv zničilo.
Obr.2 - Rozebraná krabička přepínače (v spodní části je vidět měděný kryt). Obr.3 - Pohled do spodní části přepínače po odmontování krytu.
V horní části je přepínač světel, dálkových světel a úplně na druhé straně (ze předu) je světelná houkačka - tato část nás ale nezajímá. Ve spodní části je plechový (asi měď) půl-válcový kryt, který objímá řidítko a který je potřeba odmontovat (asi 2 šroubky). Po odmontování se ukáže vrchní část přepínače-páčky blinkrů. Na obr.3 vzadu je vidět další plechový kryt, který zároveň drží kabelový svazek - ten je potřeba také odmontovat. Pod ním je pak další plechová krytka, která je držená šroubkem vpředu, ale také šroubkem tvořícím osu páčky přepínače. Páčka přepínače se při posunování doleva a doprava otáčí kolem středového šroubku. Na jejím konci je "zobáček", který pohybuje s malým plastovým dílem na levou nebo pravou stranu (bílý plastový dílek na obr.3 vlevo). Všechny součásti se přitom po sobě šoupou, takže je to celé od vazelíny, která ale zjevně je i na místech, kde to není zas až tak moc potřeba.
Obr.4 - Páčka přepínání blinkrů. Obr.5 - Krabička po odmontování blinkrů.
Po odmontování páčky se odmontuje ještě poslední plechová krytka, která už drží pouze na jednom šroubku. Pak už se objeví vnitřek přepínacího mechanismu.
Obr.6 - Vnitřní mechanismus přepínače. Obr.7 - Vnitřní mechanismus přepínače vyndaný z plastového pouzdra.
Celou vnitřní část přepínače (bílý díl na obr.6 a 7) i s kabely je potřeba vytáhnout z plastového pouzdra krabičky a potom se ještě odpojí kabely - není potřeba je odšroubovávat, stačí vycvaknout černý plastový díl z bílého "pouzdra". Celý vnitřek byl opatlaný od prastaré vazelíny, kterou je potřeba odstranit.
Obr.8 - Vnitřní část mechanismu přepínače. Obr.9 - Vnitřní část mechanismu přepínače odpojená od kabelů.
Obr.10 a Obr.11 - Druhá část vnitřku mechanismu přepínače s připojenými kabely.
V tuto chvíli je přepínač blinkrů téměř rozebraný. Černou plastovou část s připojenými kabely a kontakty na druhé straně (3 měděná kolečka na obr.11) je potřeba vyčistit od vazelíny. Moc dobře to nejde - já jsem používal propanol, který sice není tak účinný jako třeba ředidlo, ale není na druhou stranu tak agresivní. Po vyčistění od vazelíny jsem kovové části ještě ošetřil olejem (aby to nezačalo oxidovat) a měděné kontakty kontaktolem.
Obr.12 a 13 - Rozebraná vnitřní část přepínacího mechanismu.
Bílý plastový díl je potřeba ještě dále rozložit. Skládá se z "pouzdra" a "jezdce", kterým pohybuje přepínací páčka a který se šoupe v pouzdře. Celý mechanismus funguje tak, že při přepnutí páčkou do krajní polohy se posune plastový jezdec. Ten díky kuličce držené pružinkou přes zarážku přeskočí do krajní polohy, kde zůstává, zatímco páčka na řidítkách se volně vrací do polohy uprostřed. Kontakty na jezdci (dvě vyvýšená místa na měděném plechu uchyceném na bílém plastovém dílku na obr. 12) se při posunutí do krajní polohy posunou z pozice mezi kontakty na černém plastovém dílu na obr.11 do pozice na levý a prostřední nebo pravý a prostřední kontaktní bod. V tuto chvíli se obvod propojí a blinkr bliká (tedy měl by blikat). Vypnutí blinkru se realizuje zatlačením přepínací páčky, které způsobí oddálení zarážky a umožní se jezdci vrátit zpět do střední polohy (kontakty na jezdci jsou teď mimo kontakty na černém plastovém dílu s kabely, takže je obvod rozpojený a blinkr nebliká). Tento úžasný mechanismus, na kterém se konstruktér musel opravdu vyřádit, ovšem funguje pouze za předpokladu, že není vše zalepené od staré zatvrdlé vazelíny.
Obr.14 - Rozebraná vnitřní část přepínacího mechanismu s vyjmutým kontaktním plechem a pružinkou.
Takže je potřeba ještě rozebrat jezdce, vyndat pružinku, kontaktní plech a to vše pořádně vyčistit. S ohledem na to, že se jedná o malinké součásti se spoustou záhybů, dutin a ostrých vnitřních rohů, tak je to docela protivná práce.
Po odstranění vazelíny a vyčištění jsem kovové součásti opět ošetřil olejem, kontaktní plochy navíc kontaktolem a začal vše skládat zpět. Plochy, které se po sobě pohybují, je přitom potřeba opět namazat tenkou vrstvou vazelíny, aby se pohybovaly volně a nedrhly. Vazelíny ale není potřeba dávat mnoho - čím méně jí bude, tím je menší pravděpodobnost, že se vše během krátké doby opět zalepí a údržbu bude potřeba opakovat.
Pak už zbývá jen vše zase složit zpět do původního stavu.
Závěrem
Asi není potřeba psát, že skládání je o něco strastiplnější operace než rozkládání. Dokonce i přes poměrně podrobnou fotodokumentaci jsem občas tápal a chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, jak jednotlivé dílky k sobě patří. Obzvlášť zábavná je pak finální část kompletace, kdy se tam pořád pletou kabelové svazky a člověku se ani moc nechce věřit, že to tam někdy opravdu bylo tak, jak to má vlastnoručně nafocené.
Ale při troše trpělivosti se dokonce i mě podařilo to dát zase dohromady tak, aby všechno fungovalo. Blinkry alespoň zatím fungují naprosto bez problémů, páčka se již nepohybuje ztěžka jako "v medu", ale lehce přeskakuje a po stlačení páčky při vypínání blinkrů je dokonce slyšet slabé cvaknutí, o kterém se přepínači ve vazelínové omáčce nemohlo ani zdát. A za servis jsem ušetřil.
Takže GOOD LUCK!