Deník z krátkého výletu do Vysokých Tater
Expedice: Michal & Pájina;
Po krátké "přípravě" v Jeseníkach a krátkém odpočinku na chalupě v Strážovských vrchách jsme vyrazili do Vysokých Tater. Velkou motivací na cestu byly 4 volné lístky na tatranské lanovky, které by normálně stály několik set slovenských korun. Jako startovní pozici jsme vybrali Tatranskú Lomnicu a jako základní tábor tedy některý kemp v blízkosti Lomnice. Doufal jsem, ze tentokrát bude mapa aktuální a nakreslené kempy budou tam, kde mají být. Večer jsme bez větších problémů jsme dorazili ke kempu Rio v Starej Lesnej - podle mapy Jupela, ale to zas tak nevadilo...
Interaktivní mapa Google
Zobrazit místo 2008-Slov-VysokeTatry na větší mapě
Kemp a cesta na Zbojnickú chatu
Po krátké "přípravě" v Jeseníkach a krátkém odpočinku na chalupě v Strážovských vrchách jsme vyrazili do Vysokých Tater. Velkou motivací na cestu byly 4 volné lístky na tatranské lanovky, které by normálně stály několik set slovenských korun. Jako startovní pozici jsme vybrali Tatranskú Lomnicu a jako základní tábor tedy některý kemp v blízkosti Lomnice. Doufal jsem, ze tentokrát bude mapa aktuální a nakreslené kempy budou tam, kde mají být. Večer jsme bez větších problémů jsme dorazili ke kempu Rio v Starej Lesnej - podle mapy Jupela, ale to zas tak nevadilo. Kemp je pro toto místo silné slovo - plac s posekanou trávou a plechovými záchodo-umývárnami uprostřed bych nazval spíš tábořiště. Ovšem tábořiště za "krásných" 400 Sk za noc (dvě osoby, auto a stan). Pochopil jsem, že utratit několik tisíc slovenských korun, které jsme sebou měli, nebude žádný problém.
Ráno jsme vyrazili do Lomnice k lanovce na Skalnaté pleso, na kterou jsme měli lístky. Moje podezření se potvrdilo - lanovka i přes slunečné počasí kvůli silnému větru nepremávala. Změnili jsme proto plán a už každý sám vyrazili směrem ke Skalnatému plesu. Snažil jsem se útrpnou cestu pod lanovkou po právě budované sjezdovce co nejvíce zkrátit, tak jsem šel poměrně rychle.
Vlevo kabinková lanovka z Tatranskej Lomnice na Skalnaté pleso, vpravo pohled ze Skalnatého plesa na Tatranskú Lomnicu.
Kousek před Skalnatým plesem jsem odbočil po magistrále směrem na Zamkovského chatu. Cesta vzhledem k počtu lidí připomínala tak trochu prvomájový průvod, naštěstí ale netrvá příliš dlouho. U Zamkovského chaty jsem už s velkou úlevou odbočil po zelené (Malá Studená dolina) směrem na Téryho chatu. Průvod lidí prořídnul a z turistické promenády se stal chodník mezi úžasnými vrcholky hor. Jediné, co trochu kazilo dojem, bylo neuvěřitelné množství hoven podél chodníku. V podstatě každá odbočka nebo výklenek v kosodřevině sloužila jako záchod a chodit mimo vyznačenou cestu proto bylo velmi nebezpečné - ani ne kvůli ochraně přírody jako spíš proto, že pohory mají hluboký vzorek a jde to hrozně špatně dolů. Dost nepochopitelná věc vzhledem k tomu, že chaty jsou poměrně blízko sebe a že toalety jsou tam dokonce většinou zadarmo.
Cesta Malou Studenou dolinou.
Kolem druhé hodiny jsem lehce dehydratovaný dorazil na Téryho chatu. Zde jsem si udělal krátkou pauzu, během které jsem doplnil tekutiny v sobě i v lahvích, a vyrazil dále směrem na Priečne sedlo a Zbojnicku chatu.
Spišské plesá a Téryho chata. Vpravo pohled od Téryho chaty směrem k Priečnemu sedlu.
Výstup přes Priečne sedlo byl skvělý - příjemné počasí a krom toho většina lidí končí na Téryho chatě, takže davy ještě více prořídly. Do sedla se leze také po řetězech a cesta je jednosměrná - povolený směr je pouze z Téryho chaty směrem na Zbojnickú.
Pohled z Priečneho sedla do Streleckej kotliny a (vpravo) na Zbojnickú chatu.
Před třetí hodinou jsem byl v sedle, odkud je nádherný výhled na Streleckú kotlinu, okolní vrcholky a dočasně i na Zbojnickú chatu - ta se ale zase schová.
Priečne sedlo z Streleckej kotliny a Starolesnianske pleso kousek od Zbojnickej chaty.
Chata je sice ze sedla "na dohled", ale Podkova Velkej Studenej doliny se skoro celá obchází, takže to je ještě kousek cesty. Svižným tempem jsem kolem čtvrté dorazil na Zbojnickú chatu. Zde jsem si už jen krátce odpočinul, vyfotil první (tj. první které jsem na tomto výletě potkal) tatranské kamzíky a pokračoval Velkou studenou dolinou směrem ke kempu.
Pohled z Velkej studenej doliny někam směrem k Tatranskej Lomnici. Vpravo západ slunce nad Velkým Studeným potokom.
Obrat "ke kempu" je trochu obrazný, protože ke kempu je to ještě pěkný kus cesty. Ještě jsem si při focení potoka stihnul vykoupat obal od foťáku (naštěstí pouze obal), Velkou Studenou dolinou jsem seběhnul k Reinerovej chatě a pak dále kolem Studeného potoka směrem k Tatranskej Lesnej.
Vodopády na Studenom potoku.
Studený potok tvoří v mnoha místech nádherné vodopády. Já jsem k Reinerovej chatě dorazil něco před šestou, takže se už pomalu začínalo šeřit - to mi sice trochu komplikovalo fotografování, ale bylo tam poměrně málo lidí. Jinak je potřeba řící (což jsme si v následujících dnech vyzkoušeli já i Pájina), že v okolí Reinerovej chaty a Studeného potoka je doslova hlava na hlavě (Reinerova chata je kousek od Hrebienku, kam už jezdí lanovka).
Tuším něco před osmou jsem dorazil do kempu a po rychlé sprše jsme vyrazili do hopody v Starej Lesnej. Je to sice kus cesty (něco přes dva km), ale odměnou nám byla příjemná teplá hospůdka s příjenými cenami a vcelku dobrým pivem (pivo Kamzík ... také mě to překvapilo, ale bylo to opravdu několikrát lepší než Starobrno v bufetu na kempu).
Jahňací štít
Ráno nefoukal takový vítr jako předešlý den, takže jsme vyrazili k lanovce (o něco dříve, abychom se vyhnuli největším davům) - volné lístky na lanovku z Datartu mají své kouzlo. Zde by asi stálo za to se zmínit o cenách lanovky. Zpáteční lístek na Skalnaté pleso (kabinková) normálně stojí 340 Sk, do sedla (sedačková) pak dalších 150 Sk a kdyby někdo náhodou chtěl na Lomnický štít (kabinka) tak dalších 600 Sk!!! To je podle mého mínění dost (tuším lze koupit i různé "balíky", pak to vyjde trochu levněji). Krom toho, na Lomnickém štítu bývá dost často mizerná viditelnost a takový výlet do mlhy za šest stovek... Nicméně obchod je obchod a lístky na Lomnický štít jsou vyprodány na několik dní dopředu. My jsme vyjeli lanovkou na Skalnaté pleso a poté sedačkou na Lomnické sedlo, odkud jsme se nějaký čas kochali pohledem na okolní vrcholky a doliny (tedy pouze ve chvílích, kdy se roztáhly mraky).
Lanovka ze Skalnatého plesa na Lomnický štít a pohled z Lomnického sedla na Skalnaté pleso.
Pod sedačkou na Lomnické sedlo je v zimě sjezdovka a v létě je vidět chodník ze Skalnatého plesa do sedla. Pěší cesta je ale z důvodu ochrany přírody zakázána (asi aby se nepošlapala sjezdovka). Z Lomnického sedla se pak dá pokračovat na Lomnický štít, druhou nejvyšší horu Vysokých Tater (tj. Slovenska) - i tato cesta je ale ze stejných důvodů zakázána (nicméně, tam zatím sjezdovka není). Když se náhodou roztáhnou mraky, je ze sedla docela pěkný výhled na Lomnický štít a kopuli meteorologicé stanice.
Pohled z Lomnického sedla na Lomnický štít, vpravo chata Skalnatá chata (pohled z Huncovskej vyhliadky).
Asi po půl hodině jsme sjeli zpět na Sklanaté pleso odkud se Pájina vydala po magistrále k Zamkovského chatě a na vodopády na Studenom potoku a já směrem na Velkú Svišťovku a Jahňací štít. Kolem dvanácté jsem prošel kolem chaty pri Zelenom plese (skutečně jen prošel - asi 80 Sk za džus se sodou mi přišlo moc, samotnou vodu neměli...obdobně koukal i nějaky Polák, po kterém chtěli 100 Sk za chleba) a začal stoupat na Kolové sedlá a Jahňací štít.
Zelené plesá s chatou a pohled směrem na Jahňací štít (ten je ale zřejmě ještě schovaný za hřebenem).
Na hřebeni kousek (no kousek, asi půl hodiny cesty) před Jahňacím štítom jsem potkal skupinku kamzíků. Úžasný pohled - pózovali mi jako modelky.
Kamzíci před Jahňacím štítom.
Kolem druhé jsem se doškrábal na vrchol Jahňacieho štítu. Směrem na Kozí hrebeň a Zelené plesá byla sice neprostupná mlha, ale na druhou stranu bylo občasně docele dobře vidět, takže jsem si udělal i několik docela povedených fotek.
Pohled z Jahňacieho štítu - Kolové plesá a Kolový priechod.
Fotografování mě trochu zdrželo, takže jsem svižným tempem došel zpět k Zelenému plesu a pokračoval dále po žluté a po modré přes Malú Svišťovku na Skalnaté pleso. Protože jsem nevěděl, kdy jede poslední lanovka dolů a protože jsem nechtěl absolvovat cestu dolů pod lanovkou na rozkopané sjezdovce (krom toho jsme měl ještě neprojetý lístek), tak jsem poslední část cesty přes Malů Svišťovku skoro běžel. Nakonec jsem kabinku stihnul a cestu dolů lanovkou jsem si neskutečně užíval. Po návratu a rychlé sprše v kempu jsme absolvovali ještě malou procházku do Starej Lesnej na pivo, na které jsem po náročném dnu měl obrovskou chuť.
Poslední den a déšť
Ráno jsme vyrazili do Starého Smokovca a vyvezli se lanovkou na Hrebienok. Pájina si naplánovala menší procházku v okolí a já jsem vyrazil k Reinerovej chatě, odkud jsem chtěl pokračovat na Zbojnickú chatu a na Východnú vysokú (odtud pak zpět po zelené a po magistrále na Hrebienok). Moje tajné doufání, že nezačne pršet (k čemuž se schylovalo už od rána) se nesplnilo a cestou na Zbojnickú chatu mě chytl pěkný slejvák. Chvíli jsem se schovával pod skálou a když déšť trochu polevil, tak jsem došel na Zbojnickú chatu. Nicméně jsem usoudil, že zdolávání sedla Prielom a vrcholu Východnej Vysokej po mokrých (a tedy docela kluzkých) chodnících, chvílemi na řetězech a chvílemi v dešti není to pravé ořechové a obrátil jsem se zpět směrem na Reinerovu chatu a dále po žluté do kempu.
Lomnický štít (focen od kempu večer při cestě do hospody) a pohled ze Skalnatého plesa na hotely u Tatranskej Lomnice.
Vzhledem k mizerné předpovědi jsme se rozhodli zabalit stan a pomalu vyrazit směrem domů. V klidu jsme se sbalili a protože se obloha trochu vytáhla, tak jsme se v podvečer ještě jednou vyvezli na Skalnaté pleso (ještě nám zbývaly nějaké neprojeté lístky). Chvíli jsme si užívali zajímavého výhledu na podtatří, zpoloviny zakryté nízkou oblačností. Pak už jsme se svezli lanovkou zpátky do Lomnice a vyrazili směrem na západ.
Měl jsem po cestě vytipovaných pár kempů, kde bychom mohli zůstat na noc. První (tuším někde u vesnice Vavrišovo) jsme jenom obhlédli a raději jeli dále. Nakonec jsme skončili v kempu Borová sihoť u Liptovského Hrádku. Ráno jsme pokračovali na naši základnu v Hornej Porube, ještě s malou zastávkou na koupališti v Rajci - sice má v názvu "termal", ale s termálem to nemá nic moc společného, i když voda úplně ledová není. V teplých letních dnech příjemné osvěžení. Navečer jsme dojeli do Poruby, kde jsme se najedli, vyspali, odpočinuli a další den vyrazili na Plzeň.
Zajímavosti a postřehy
- Skalnaté pleso - konečná stanice lanovek z Tatranskej Lomnice pod Lomnickým štítom. Nejkratší cesta pěšky z Lomnice je utrpení - vede pod lanovkou, z velké části po sjezdovce. Využít lze předraženou lanovku (tuším 340 Sk zpáteční jízdenka) nebo úsek obejít. U Skalnatého plesa je hotel Encián a při hezkém počasí je krásný výhled na Tatranskú Lomnicu. Skalnaté pleso je výchozí stanice pěších tůr po tatranské magistrále a lanovek na Lomnické sedlo a Lomnický štít. V létě tu i díky lanovkám bývá neuvěřitelné množství lidí.
- Téryho chata - Klasická horská chata v Tatrách. Bývá tu dost lidí, ale má pořád svůj půvab. Ceny jsou velmi solidní i přes vysokohorské prostředí a fakt, že jakákoliv doprava materiálu je možná pouze na zádech nosičů. Není problém si dát malé občerstvení a pokud je místo, se dá i přespat - to ale moc často není.
- Zbojnická chata - další horská chata v Tatrách, jedna z mých nejoblíbenějších. Většinou jsem zde nepotkal tolik lidí jako na Téryho chatě nebo pod Rysami. Jinak podobně jako u Téryho chaty - ceny solidní, krásné prostředí a případně možnost přenocování. Před pár lety vyhořela, ale to už není poznat. Rozhodně stojí za návštěvu.
- Jahňací štít , 2229.6 m.n.m. Za pěkného počasí velmi hezký výstup. Jediná cesta tam i zpět vede od Chaty pri Zelenom plese přes Červené a Belasé pleso, Kolové sedlo a Kolový priechod (po hřebeni).
- Termal Veronika Rajec. Koupaliště u obce Rajec. Název Termal je trochu zavádějící, jedná se o obyčejné koupaliště, ale docela pěkné (hodně bazénů, stánky s občerstvením, rozumné vstupné). V teplých letních dnech příjemné místo.Termální lázně jsou v okolí také, tam už je ovšem vstupné několik set Sk (tuším na dvě hodiny).
- Lomnický štít - Druhý nejvyšší vrchol ve Vysokých Tatrách, 2633.8 m.n.m. Na Lomnický štít lze vyjet lanovkou ze Skalnatého plesa (340 Sk na Skalnaté pleso plus 600 Sk ze Skalnatého plesa na Lomnický štít) nebo pěšky, ale pouze s průvodcem (několik tisíc Sk). Dříve se na Lomnický štít chodilo běžně i bez průvodce, nyní je chodník uzavřený - z důvodu ochrany Tatranskej prírody. Lístky na Lomnický štít je potřeba objednávat dost předem a podle mých zkušeností je tam dost často mizerná viditelnost. Nejsem si jist, jestli se to vyplatí - v Tatrách je spousta jiných krásných a "levnějších" štítů.
- Kemp Borová Sihoť kousek od Liptovského Hrádku. Jedná se o velký vodácký kemp. V kempu je restaurace, sprchy, záchody, bar - vše v budově pod střechou. Ceny nejsou úplně nejnižší, ale po zkušenostech z Vysokých Tater se dají označit jako "stravitelné". Takový průměrný kemp, kde se dá v pohodě přespat i zajít si večer na pivo.
- Kemp Rio Stará Lesná cca 10-20 min chůze z Tatranské Lomnice. Oploceny a posekany pozemek s vratnici, socialním zařízením a bufetem. Bufet je pouze venkovní se stanovým přístřeškem, takže při chladnějším počasí to není nic moc. Sociální zařízení je asi 50 let staré: plechová, uprostřed podélně rozdělená bouda - z jedné strany jsou záchody a z druhé umyvadla, 2 sprchy jsou v zadní části boudy za plentou. 2 sprchy jsou ještě v budce kousek od "hlavní umývací místnosti". I když se personál snaží sociálky umývat, vše vypadá hodně omšele, zašle a tak trochu špinavě, při čištění zubů člověk cítí záchody na druhé straně plechu a teplá voda teče "velmi úsporně" (průtokový ohřívač nestíhá). Vzhledem ke stavu umýváren a možnosti občerstvení bych zařízení nazval spíš tábořiště než kemp. Tomu ovšem naprosto neodpovídá cena 400 Sk za dvě osoby, auto a malý stan. Doporučuji zkusit některý jiný kemp u Tatranské Lomnice.