Podzimní výlet do Jeseníků, Česko, podzim 2008
Povídání z Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku doplněné fotkami a různými informacemi (zajímavá místa, kempy apod.). ...Ráno jsme vyrazili dál směrem na Hlinsko, Svitavy a Šumperk. Náš první cíl byl Králický Sněžník, v blízkosti kterého jsme se chtěli "zakempovat". Podle 2 roky staré turistické mapy měl být kemp kousek od Vojtíškova. Ve vesnici jsme se ale dozvěděli, že kemp byl zrušen asi před 15 lety. Nakonec jsme našli docela luxusní místo u Vysokých Žibřidovic, kde jsme strávili tři noci.
Mapa oblasti našeho výletu
Zobrazit místo 2008-Jeseniky na větší mapě
Cesta do Jeseníků
Vyrazili jsme z Plzně nikoliv rano (jak bylo původně v plánu) ale až někdy po obědě. Ještě s malou (náhodnou) zastávkou na pouti v Březnici jsme kolem 21:00 dorazili do Humpolce a bylo jasné, že dnes do Jeseníků nedojedem. Na mapě jsem vykoukal, že u Ždírce nad Doubravou by mělo být několik kempů - nakonec jsme se dozvěděli, že kemp je pouze kousek od Krucemburku. Potmě je toto místo naprosto nemožné najít, nakonec jsme ale našli "průvodce" a v tomto celkem příjemném kempíku u Řeky (pozor na velké Ř - Řeka je jméno rybníka) přečkali noc.
Ráno jsme vyrazili dál směrem na Hlinsko, Svitavy a Šumperk. Náš první cíl byl Králický Sněžník, v blízkosti kterého jsme se chtěli "zakempovat". Podle 2 roky staré turistické mapy měl být kemp kousek od Vojtíškova. Ve vesnici jsme se ale dozvěděli, že kemp byl zrušen asi před 15 lety. Nakonec jsme našli docela luxusní místo u Vysokých Žibřidovic v rekreačním středisku Úsvit, kde jsme strávili tři noci.
Králický Sněžník
Ráno jsem vyrazil po červené směrem na Králický Sněžník, zatímco Pájina si vybrala trochu kratší túřičku. Prvních asi 5 km se jde kolem Prudkého potoka po asfaltce a cesta není moc zajímavá. Od Bystřiny se člověk postupně dostává na lesní cestu (ještě pořád v lese) a od výšky asi 1300 m.n.m. se ukáže "typický" jesenický les - zbytky pahýlů stromů, mezi kterými se sem-tam objevuje nový porost. Je to smutný, ale i zajímavý pohled. Je potřeba říci, že hodně míst už je opět nově zalesněných. Kousek od Sušiny mě čekalo překvapení v podobě železobetonových obranných pevností budovaných za první republiky, které se táhnou v poměrně krátkých intervalech po celém hřebenu od Podbělky až k Tetřeví hoře.
Vlevo jeden z táborů u Prudkého potoka, vpravo pevnosti (jsou trochu maskované) na Sušině.
Od Sušiny to už je "coby kamenem dohodil" (asi 5 km) po Mokrém hřbetu a dále okolo pramene Moravy až na Králický Sněžník (1423 m.n.m). Až na Stříbrnickou jsem šel skoro sám, jak se člověk blíží ke Králickému Sněžníku, tak "provoz" docela houstne.
Pramen Moravy, vpravo pohled z Králického Sněžníku přibližně směrem ke Starému Městu.
U pramene Moravy jsem doplnil vodu (a propo, zkuste se napít z řeky Moravy třeba v Uherském Hradišti! Takový čůrek a o 100 km níže už to bere auta, domy ...) a po krátké pauze na vrcholu jsem se po žluté spustil kolem Moravy až do Dolní Moravy (vesnice), kde jsem se otočil a po modré se začal pomalu vracet ke kempu. Kousek za Dolní Moravou je opuštěný lom - i přes různé cedule se zákazem jsem neodolal pokušení a šel se podívat. "Krásný" pohled - rezavějící těžební stroje, agregáty a ubytovací buňky s různou dokumentací. Možná bych našel i šálek s nedopitou kávou - tak nějak si představuji Černobyl. Potom už se stoupá na Sviní horu nebo také Slamník (podle toho, jaké rozlišení se v mapách na www.mapy.cz použije - docela zajímavá věc).
Interiér jedné z buněk v lomu u dolní Moravy a pohled z cesty na Sviní horu.
Došel jsem až Pod Babuši, kde jsem se oddělil od značenýcjh turistických cest a pomocí mapy, kompasu a trochy štěstí úspěšně něco po deváté dorazil do kempu. Následující den byl v plánu příjezd Petra a pochod přes
Sušinu a Kapličku do Starého Města.Bloudění u Tetřeví hory
Ráno Petr psal, že ČD (= Času dost) opět nezklamaly, takže jsem vyrazil sám a Pájina s Petrem šli později na kratší procházku. Vyrazil jsem opět po červené a úspěšně prošel přes Sušinu až na Stříbrnické sedlo, kde jsem odbočil doprava směrem na Andělin pramen a Kapličku. Někde na půli cesty jsem osudně sešel z cesty a domnívaje se, že sleduji Polskou vesnici v dáli, jsem šlapal nejdříve po pěkné polní cestě, pak po lesní stezce, pak po pěšince a nakonec v několik desítek centimetrů vysoké trávě a hustém borůvčí. To už jsem pojal podezření, že je něco v nepořádku. Bohužel (alespoň pro mě v tuto chvíli) je lesní porost v této části už docela dost obnovený, takže jsem se nemohl rozhlédnout. Asi po dvou hodinách jsem dorazil k vojenským pevnostem a po několika pokusech s mapou, buzolou a GPS-kou jsem se ocitnul ... zpátky na Sušině!!! Jinými slovy, elegantě jsem obešel Mokrý hřbet. Takže jsem si zopáknul cestu na Stříbrnické sedlo a tentokrát už po značce ke Kapličce. Tam jsem odbočil po modré a k večeru došel do Starého města, odkud jsem se s Pájinou a Petrem svezl zpět do Úsvitu.
Obnovený les z východní strany Mokrého hřbetu a pohled na Staré Město.
Přesun na Hrubý Jeseník
Plánovaný relaxační den a přesun do Hrubého Jeseníku. Relaxační den jsme se rozhodli strávit ve vodě. Po snídani jsme sbalili věci a vyrazili směr Velké Losiny, kde měl být termální bazén. Očekával jsem akvapark s několika bazény o různé teplotě, dozvěděli jsme se ale, že k dispozici je pouze jeden totálně přeplněný bazén s teplou vodou, což nás ve 30 stupňovém počasí nelákalo. Vyrazili jsme proto směrem k aquacentru v Šumperku. Po cestě jsme se ještě zastavili v budově s nápisem Pálenica, kde se kromě ovoce dá koupit spousta zajímavých věcí, a po obědě jsme dorazili do Šumperka. Z Aquacentra Šumperk se vyklubal "obyčejný" bazén - 50 m venkovní bazén, 25 m vnitřní, dětský venkovní a vnitřní venkovní, sprchy v ucházejícím stavu, pára funkční jen v zimním období, stánek s občerstvením v areálu. V celém areálu bylo asi tak 15-20 návštěvníků, to znamená naprosto prázdno. Za 50 Kč (na celý den) jsme strávili odpoledne poleháváním u vody s pivem a i když aquacentrum si představuji jinak, celkový dojem byl dobrý.
K večeru jsme vyrazili k dalšímu kempu (alespoň podle mapy) v Hrubém Jeseníku. V Karlově za Malou Morávkou jsme opravdu našli posekanou louku, na které stálo pár stanů. Slovo "kemp" je ale v tomto případě příliš silný kalibr. Jak jsme se dozvěděli v hospodě, obec se dostala do finančních problémů a omezila, příp. zrušila, některé své aktivity - například kemp. Zbylo tedy něco jako tábořiště Karlov, kde se sice dá přespat ale určitě né umýt nebo si dojít na záchod. Vzhledem k asi třem stanům v celém tábořišti to nebylo zas až tak hrozné. Nedovedu si ale představit, jak by přilehlý lesík vypadal, kdyby tábořiště bylo plné (vlastně dovedu, něco podobného jsem viděl u Vltavy na Soumarském mostě). Samozřejmě, některé potřeby (např. pivo, jídlo a záchod) bylo možné vykonat v hodpodě přes cestu. Krom toho jiné vhodné tábořiště/kemp v blízkém okolí není.
Dlouhé stráně
Ráno jsme se s Petrem vydali na poměrně dlouhou cestu k přečerpávací elektrárně Dlouhé stráně. Pavlína si vybrala kratší procházku na Ovčárnu a zpátky. Vyrazili jsme po zelené na chatu Alfrédka, která sice vyhořela, ale stojí tam provizorní chatka, kde si lze koupit něco k pití a skočit na toaletu. Dále po červené na Jelení studánku a potom už poměrně málo frekventovanou cestou k Františkově myslivně a po modré směrem na Jestřábí vrch.
Rozcestník u Jelení studánky a chata Hubertka u Františkovy myslivny.
Přímo k horní nádrži bychom se z toho směru dostali asi po silnici, ale to bychom si trochu zašli. Takže jsme asi po 2 km zatočili do lesa, prošli stezkou kolem potoka a po polní cestě kolem Vřesníku došli těsně pod nádrž. Potom už jen "pár" schodů a objevila se před námi horní nádrž jedné z dominant Jeseníků - přečerpávací vodní lelektrárny Dlouhé stráně.
Schody do nebe - nebo spíš k horní nádrži elektrárny Dlouhé stráně v 1360 m.n.m.
Na Dlouhých stráních jsme si dali krátký odpočinek a po silnici (bohužel, jinudy to nejde) jsme vyrazili ke spodní nádrži a k rozcestníku u Kamenné chaty. Po asi 6 km po asfaltce z kopce jsem myslel, že mi upadnou nohy a Petr začal studovat mapu, že by se popovezl stopem (silnice ale vedla trochu opačným směrem, takže z toho nic nebylo). Od Kamenné chaty jsme tedy podle původního plánu vyrazili po modré přes Divoký důl směrem na Praděd. Je to sice stoupák, ale po měkké lesní cestě, takže já jsem si lebedil. Na Petrovi se trochu projevilo celoroční polehávání, začaly ho chytat křeče do stehen a získal tak útrpný výraz, že ho asi leckterý kolemjdoucí i politoval.
Kolem šesté hodiny jsme byli u rozcestníku těsně pod Pradědem. Na Praděd už jsme nešli, tam jsme chtěli jít další den, z čehož nakonec kvůli vytrvalému dešti sešlo. Pokračovali jsme k Ovčárně, kde se Petr s nadějí v očích rozběhl k autobusové zastávce - poslední autobus nám nicméně trošku o dvě hodiny ujel. Takže jsme po krátkém odpočinku vyrazili po žluté značce kolem Temné (temno pomalu začínalo být) směrem ke Karlovu.
Dlouhé stráně na obzoru při západu slunce z Divokého dolu a pohled na Malou Morávku z místa Nad Velkým kotlem.
Petr už neměl problémy s křečemi, místo toho se ozvaly kolena - takže si našel dva klacíky místo hůlek (o kterých už minimálně rok mluví, že si je musí koupit). Před Karlovem se žlutá trochu láme a cesta ke kempu se tak prodlužuje. Měl jsem GPS souřadnice kempu v navigaci, takže jsme se rozhodli si cestu trochu "napřímit a zkrátit" lesem. Výborný nápad. Takže jsme si ještě na závěr střihli krátký (alespoň z hlediska vzdálenosti), ale intenzivní pochod přes hustý lesní porost a vysokou trávu, mezi potůčky a mokřady, a hlavně v naprosté tmě (měl jsem čelovku). Nejsem si jistý, jestli cesta byla kratší i z hlediska času. Tuším něco po deváté jsme byli v kempu, co nás oba velmi těšilo a společně s Pavlínou jsme vyrazili na zasloužené pivo do blízké hospůdky.
Konec cesty
Další den jsme chtěli vyrazit na kratší společnou procházku na Praděd, ale protože od rána docela hustě pršelo (později se ukázalo, že jen tak nepřestane) tak jsme změnili plán a rozhodli se navštívit termální bazén ve Velkých Losinách . Vždy jsem si myslel, že "termální" je od slova "teplý", ale zřejme jsem se spletl. K otevřenému koupališti (asi 25 m) jsme dorazili přes lázeňský areál. Celý prostor koupaliště byl dost ošuntělý a oprýskaný - na vybavení a zařízení (vlastní bazén, stoly, sprchy, ...) zde zjevně již roky ruka nesáhla. Po zaplacení 80 Kč vstupného jsme zjistili, že pokud chceme ke stolečkům, musíme zaplatit další polatek. Sprcha byla pouze venku (to znamená trubka s rozprašovačem) a tekla jenom studená. Krom toho, voda ve sprše byla podle zápachu stejná jako ta z bazénu, takže nějaké mytí při odchodu nemělo příliš význam. Nejhorší překvapení nás čekalo v bazénu. Voda se reklamovaným 32 °C (nápis u vchodu) nepřiblížila ani vzdáleně a v bazénu plaval (ještě živý) rejsek - toho tedy správce na požádání vytáhnul. Trošku teplá voda byla pouze asi v okruhu 2 metrů od výpustě, kde se mačkali téměř všichni návštěvníci bazénu. Když Petr požádal správce o přeměření teploty vody, tak nám bylo vysvětleno, že to udělat nemůže a že pokud se nám tam nelíbí, tak máme táhnout pryč. Na naše námitky, že jsme si zaplatili za službu, kterou provozovatel neposkytnul, nám odpověděl, že se s námi o tom nebude bavit a zopakoval, že nás tam nikdo nedrží a že můžem jít jinam. V blízké době návštěvu tohoto zařízení neplánuji.
Náladu jsme si spravili výbornou zmrzlinou v areálu lázní, v lázeňské kavárně jsme přečkali další déšť a pak vyrazili. S Petrem jsme se rozloučili v Zábřehu a já s Pájinou jsme nabrali směr Slovensko.
Zajímavosti a postřehy
- Rekreační středisko Úsvit - zařízení kousek od Vysokých Žibřidovic. Možnost bydlení v budově, chatkách nebo ve stanu, sociální zařízení, hospoda venku i uvnitř a nabídka různých "doplňkových" akcí a zábav. Solidní ceny v hospodě, kempovné dohromady asi 150 Kč za 2 os. a stan. Skvělá možnost ubytování v létě i zimě.
- Králický Sněžník (1424 m.n.m.) Původně Sněžník-Veliký Sněžník Králický (Spieglitzer Schneeberg) nebo Králická Sněžka. Nejvyšší vrcholek v horách Králický Sněžník (dříve zřejmě Kladských horách) na rozhraní Čech, Moravy a Pruského Slezska, které jsou po Krkonoších a Hrubém Jeseníku třetí nejvyšší horský masiv v České republice. Dříve byla na vrcholu rozhledna, dnes už jen hromada kamení. Kousek pod vrcholem ve výšce 1275 metrů pramení řeka Morava, v okolí se pak nachází množství vojenských pevností. Více na stránkách http://www.sneznik.cz/ .
- Aquacentrum Šumperk Plavecký areál v Šumperku nabízí venkovní bazén, dále krytý bazén 25 x 12,5 metrů a dětské brouzdaliště 10 x 6 metrů. Dále podle popisu na www masáže, podvodní masáže, regenerace, perličky, rašelinu, suchou uhličitou koupel bio plus, vodoléčbu, regenerace, finskou saunu, relaxace a mnohé další zážitky, které jsme ovšem neozkoušeli. Hodinový vstup je za 35 Kč, neomezený za 50 Kč. Teplota vody krytého bazénu by měla být 27.5 °C. Kromě toho by v Šumperku mělo být jestě Bratrušovské letní koupaliště (provozuje stejná firma), ale tam jsme nebyli. Obyčejné koupaliště, ale dojem docela dobrý. Stránky Aquacentra jsou http://www.aquacentrum.net .
- Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je v České republice unikátní a velmi zajímavé dílo, jak vzhledem, tak z technické stránky. Jedná se o tzv. špičkovou elektrárnu, která v době přebytku energie (např. v noci) přečerpává vodu ze spodní nádrže do horní a naopak v době špičky vyrábí a dodává elektrickou energii turbinovým provozem (voda se vrací z horní zpět do spodní nádrže). Dále zajišťuje tzv. dynamické služby - regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Horní nádrž je 1350 m.n.m., vodu k turbínám přivádí dvě tlaková potrubí o průměru 3.6 m a délce 1.5 km (pokud to dobře chápu, tak stejnou cestou se voda tahá zpět ze spodní do horní nádrže). Podzemní elektrárna je pak spojená se spodní nádrží (825 m.n.m.) odpadními tunely o průměru 5.2 m (pro 5 m průměr už je opravdu lepší použít slovo "tunel" než "potrubí"). V podzemí se nachází kompletní elektrárna včetně daších 8.5 km tunelů a štol. Celkový turbínový spád je 534 m.
- Praděd (1492 m.n.m.) Je nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a pátá nejvyšší hora v České republice. Na vrcholu je televizní vysílač o výšce 162 m s restaurací a rozhlednou. Za pěkného počasí nádherný výhled.
- Tábořiště Karlov, zřejmě kdysi kemp, dnes pouze částečně posekaná louka bez vody a bez toalet. Jiný kemp jsem bohužel v této části Jeseníků nenašel (alespoň ne tak blízko výchozího bodu pro túry). Docela pěkná hospoda je naštěstí pár metrů od kempu.
- Termální koupaliště Velké Losiny je volnou součástí areálu termálních lázní ve Velkých Losinách (sirné koupele). Bazén je neudržovaný, zařízení velmi staré a hodně opotřebované. Sprchy (tedy trubka s rozprašovačem) jsou pouze venku, teče pouze studená voda a je cítit sírou, takže se při odchodu v podstatě nelze umýt. V bazénu je sirná voda, což je samozřejmě v pořádku, bohužel nemá ani zdaleka uváděnou teplotu a při trochu chladnějším počasí je ve vodě dost zima. Označení termální zde tedy není příliš na místě - spíš hodně zanedbané obyčejné koupaliště. Vstup 80 Kč je vzhledem k podmínkám silně přehnaný, navíc se zvlášť platí další poplatek, pokud si chcete sednout ke stolu. Doporučuji se tomuto místu obloukem vyhnout.
Další místa, která jsou možná zajímavá nebo užitečná ale my jsme tam nebyli: rozhledna Háj Šumperk, rozhledna Biskupská kupa, Rejvíz Mechové jezírko, kemp Losinka - Rapotín, kemp Dolina - Vrbno pod. Pradědem, jeskyně Na Pomezí Lipová-Lázně, bobová dráha Petřikov, Aquacentrum Slunce Rýmařov, aquapark Karlova Studánka.